Mars jako náš druhý domov

Ohledně Marsu kolují různá domnění a spekulace. Máme například důkazy o tom, že před mnoha miliony lety se zde nacházela voda v kapalném skupenství. Tato voda byla však vlivem stále sílícího vulkanismu odpařena a nadále se zde nacházela jen jako led a pára. Podle některých vědců se zde mohl v minulých érách nacházet život, jeho přetrvání se však bohužel jeví jako velice nepravděpodobné. Na této planetě se totiž vyskytuje abnormálně velký počet sopek a to nejen těch povrchových, ale i podzemních. Dále nejsou vzácné ani extrémní proměny teplot.
mars planeta
Atmosféra není sice nijak zvlášť silná, postačila by však jako dostatečná ochrana před škodlivým UV zářením a žárem Slunce. I přes tyto klady si ale nese i mnoho nepřehlédnutelných záporů. Například to, že obsahuje enormně velký podíl oxidu uhličitého, který je pro živočichy nedýchatelný. Bez ochranných obleků a skafandrů bychom se zde udusili. Co se týče atmosférického tlaku, tak ani zde se nejedná o žádnou slávu, jelikož je příliš nízký. Ani teplota není nijak obdivuhodná, denní maxima se pohybují průměrně někde mezi -130 až -50°C.
Pokud se blíže podíváme na vodu, tak ta se na Marsu nachází buď ve skupenství pevném (jako led), nebo kapalném. Kapalné skupenství je poměrně novinkou na seznamu objevů, jelikož bylo objeveno teprve tři roky nazpět. Nejedná se ale o koryta plná vody a malé říčky na jejich březích, nýbrž o podzemní vodu, která kdysi sice bývala přístupná i na povrchu, vlivem srážení planetesimál a vesmírného prachu však byla zatlačena pod zem.
I přes pár nedostatků ale můžeme říct, že proces osídlování Marsu je v plném proudu. Agentury slibují, že nejpozději do roku 2026 bude plně kolonizován lidmi. Již nyní probíhají speciální výcviky pro dobrovolníky, kteří by se tohoto záviděníhodného úkolu chtěli ujmout. Jízdenky jsou stále k dostání, avšak ty zpáteční není možné sehnat. Jedná se o finančně velmi náročnou operaci, jejíž rozpočet by se měl přehoupnout dokonce přes cenu výstavby Mezinárodní vesmírné stanice ISS, tedy neuvěřitelných 160 miliard dolarů.
sonda pro zkoumání povrchu Marsu
NASA již vyslala pro průzkum povrchu přes 10 sond a několik odvážných dobrovolníků, kteří zde provádějí různé výzkumy, zkouší pěstovat rostliny ve speciálních kyslíkových stanech a vystavují „skleníky“ které by v budoucnosti měly sloužit jako základny pro lidskou rasu. Osídlení by tedy teoreticky, do jisté míry a s moderními technologiemi bylo možné.