Asi každý ví, že život zaÄal v moÅ™i. PrávÄ› zde vznikly první jednoduché organismy, a právÄ› zde také probÄ›hl jejich první vývoj. Dnes vÅ¡ak najdeme stejnÄ› velké, ne-li vÄ›tší, bohatství života na souÅ¡i. To se může zdát zvláštní, a to hned z nÄ›kolika důvodů. V první Å™adÄ› je zde fakt, že tehdejší rostliny i živoÄichové byli adaptováni na život v moÅ™i. Na souÅ¡i pÅ™ežít nedokázali, pÅ™esto ji nakonec kolonizovali. Je tedy jasné, že zde musel být nÄ›jaký silný tlak, který vývoj tímto smÄ›rem podpoÅ™il.  TÄ›chto tlaků bylo ve skuteÄnosti hned nÄ›kolik. Tím prvním byla samozÅ™ejmÄ› potrava a bezpeÄí. Na souÅ¡i byly rostliny bezpeÄné pÅ™ed býložravci, kteří je konzumovali. Také zde nemÄ›li konkurenci ostatních svého druhu, díky Äemuž mÄ›li více prostoru pro svůj rozvoj. OvÅ¡em to není jediný důvod, proÄ se život vydal na souÅ¡. StejnÄ› jako dnes, i tehdy existovaly moÅ™ské proudy a pÅ™edevším příliv a odliv. Naprostá vÄ›tÅ¡ina organismů vÅ¡ak žila v mÄ›lkých, teplých, hodnÄ› prokysliÄených pobÅ™ežních vodách.  To vÅ¡ak znamenalo, že periodicky zůstávali na suchu. K tomu pÅ™ispívaly i neustálé zmÄ›ny klimatu, kdy hladina moří znaÄnÄ› kolísala. Bylo tedy nutné nauÄit se pÅ™ežít i mimo vodní prostÅ™edí, alespoň na nÄ›jaký Äas. Tuto adaptaci najdeme u nÄ›kterých organismů i dnes. Existují ryby, které se ve chvíli, kdy se dostanou z vody, prakticky zahrabou do mokrého písku. Tam pÅ™ežijí, než je další příliv vyzvedne zpÄ›t do moÅ™e. A podobnÄ› zaÄala i kolonizace souÅ¡e. Vzhledem k výše uvedeným starostem o potravu i bezpeÄnost pak není divu, že mnozí z nich zůstávali na souÅ¡i stále déle a déle, až se z nich nakonec stali zcela suchozemÅ¡tí tvorové. JistÄ›, nejprve se vraceli do moÅ™e pravidelnÄ› naklást vajíÄka, avÅ¡ak i tato nutnost bÄ›hem vývoje pominula. I proto tedy máme dnes takové bohatství druhů jak na moÅ™i, tak na souÅ¡i. A toho bychom si mÄ›li vážit.